V koncentračním táboře nechají nastoupit všechny Židy, pak si jeden esesák zaváže oči, vytáhne pistoli a vystílí do nastoupených celý zásobník. Esesák zasune pistoli, sundá pásku s očí, jde k padlým, něco tam prohlíží a zapisuje. Za chvíli jde k mikrofonu a hlásí do táborového rozhlasu: "Tak připravte si tikety. Dnes padla následující čísla..."
Žili byli děd a babka
děd byl fet a babka šlapka
žili byli v Černobyli
zrazu šlupka - už nebyli.
"S muzi," konstatuje svetaznala madam, "je to jako s vlaky. Neverite? Tak poslouchejte: Mezi dvacitkou a tricitkou jsou jako vlak nakladni, co stoji dlouho a stale, mezi tricitkou a ctyricitkou jak osobak, ten stoji mene, ale dost casto, mezi ctyricitkou a padesatkou jsou jako rychlik, co stoji zridka a kratce. A po padesatce?" madam jen mavne rukou. "Po padesatce mi pripominaji expres. Nestoji vubec, a kdyz - tak kvuli vode!"